smiech
Old Czech
    
    Etymology
    
Inherited from Proto-Slavic *směxъ.
Noun
    
smiech m inan
- laughter
- z smiechu ― for a laughter
- býti v smiechu ― to be an object of ridicule
- držěti na smiechu ― to make fun of
 
Declension
    
Declension of smiech (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | smiech | smiechy | smieši, smiechové | 
| genitive | smiecha, smiechu | smiechú | smiechóv | 
| dative | smiechu | smiechoma | smiechóm | 
| accusative | smiech | smiechy | smiechy | 
| vocative | smieše | smiechy | smieši, smiechové | 
| locative | smiešě, smiechu | smiechú | smiešiech | 
| instrumental | smiechem | smiechoma | smiechy | 
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Related terms
    
Descendants
    
- Czech: smích
Further reading
    
- Jan Gebauer (1903–1916) “smiech”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Serbo-Croatian
    
    
Slovak
    
    Etymology
    
Inherited from Proto-Slavic *směxъ.
Pronunciation
    
- IPA(key): /ˈsmi̯ɛx/
Noun
    
smiech m inan (genitive singular smiechu, nominative plural smiechov, declension pattern of dub)
Declension
    
Derived terms
    
- smiešik, smiešok
Further reading
    
- “smiech”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.