samovolný

Czech

Etymology

From samo- +‎ volný.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsamovolniː]

Adjective

samovolný

  1. spontaneous
    Synonym: spontánní

Declension
Declension of samovolný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative samovolný samovolná samovolné
genitive samovolného samovolné samovolného
dative samovolnému samovolné samovolnému
accusative samovolného samovolný samovolnou samovolné
locative samovolném samovolné samovolném
instrumental samovolným samovolnou samovolným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative samovolní samovolné samovolná
genitive samovolných
dative samovolným
accusative samovolné samovolná
locative samovolných
instrumental samovolnými

Derived terms

Further reading
  • samovolný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • samovolný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • samovolný in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.