hubitel

Czech

Etymology

From hubit (“to exterminate”) +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦubɪtɛl]
  • Rhymes: -ɪtɛl
  • Hyphenation: hu‧bi‧tel

Noun

hubitel m anim (feminine hubitelka)

  1. exterminator

Declension
Declension of hubitel (soft masculine animate)
singular plural
nominative hubitel hubitelé
genitive hubitele hubitelů
dative hubitelovi, hubiteli hubitelům
accusative hubitele hubitele
vocative hubiteli hubitelé
locative hubitelovi, hubiteli hubitelích
instrumental hubitelem hubiteli

See also

Further reading
  • hubitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hubitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hubitel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.