dobyvatel

Czech

Etymology

From dobývat (“to conquer”) +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdobɪvatɛl]
  • Rhymes: -atɛl
  • Hyphenation: do‧by‧va‧tel

Noun

dobyvatel m anim (feminine dobyvatelka, related adjective dobyvatelský)

  1. conqueror

Declension
Declension of dobyvatel (soft masculine animate)
singular plural
nominative dobyvatel dobyvatelé
genitive dobyvatele dobyvatelů
dative dobyvatelovi, dobyvateli dobyvatelům
accusative dobyvatele dobyvatele
vocative dobyvateli dobyvatelé
locative dobyvatelovi, dobyvateli dobyvatelích
instrumental dobyvatelem dobyvateli

Further reading
  • dobyvatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dobyvatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • dobyvatel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
  • dobyvatel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.