deminutivum

• diminutivum

• IPA^(key): [ˈdɛmɪnutɪvum]
• IPA^(key): [ˈdɛmɪnutiːvum]
• Rhymes: -ɪvum

deminutivum n

1. diminutive

   Synonym: zdrobnělina

   Antonym: augmentativum

• See minus

• deminutivum in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• deminutivum in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• deminutivum in Akademický slovník cizích slov, 1995, at prirucka.ujc.cas.cz
• Wikiversity:Czech diminutive

deminutivum n (plural deminutiva)

1. (rare) Alternative form of diminutivum

• dīminutīvum

• (Classical) IPA^(key): /deː.mi.nuˈtiː.u̯um/, [d̪eːmɪnʊˈt̪iːu̯ʊ̃ˑ]
• (modern Italianate Ecclesiastical) IPA^(key): /de.mi.nuˈti.vum/, [d̪eminuˈt̪iːvum]

Ellipsis of nōmen dēminutīvum (“diminutive noun”), or simply substantivized directly from the neuter adjective form dēminutīvum.

dēminutīvum n (genitive dēminutīvī); second declension

1. (grammar) diminutive noun

Second-declension noun (neuter).

Adjectival descendants are at dēminutīvus.

• → Dutch: diminutief, deminutief (noun), diminutivum, deminutivum, diminutivum tantum
• → English: diminutive, deminutive (noun)
• → German: Deminutiv, Diminutiv

Inflected form of dēminutīvus (“additional”).

dēminutīvum

1. inflection of dēminutīvus:
   1. nominative/accusative/vocative neuter singular
   2. accusative masculine singular